Cholesterol, imunita a pohybové aktivity

Cholesterol je zejména v komerčním zdravím se zabývajících médiích stavěn do role věčného strašáka. Různí „fořti přes výživu“ píší hrůzostrašné články a sestavují diety, které mají být návodem, jak snížit cholesterol ve stravě, ale jsou spíš způsobem, jak si vydělat peníze na málo informované veřejnosti.



Cholesterol je výchozí stavební látkou v organismu pro tvorbu buněčných membrán, steroidních hormonů, některých imunitních látek a vitamínu D. Jeho typicky zvýšená spotřeba je při růstu organismu (tedy anabolismu, na stavbu či údržbu buněk, tedy i svalů), také při stresu různého původu, jako je sport, těžká práce, hladovění, úrazy, duševní zátěž, konfliktní situace (tedy katabolismu, jako surovina pro protistresové hormony včetně testosteronu a imunitní látky).

Historie zvýšeného cholesterolu

Naši dávní předkové zejména v zimě zažívali těžká období, kdy hladověli, mrzli, trpěli nemocemi. Ti, kteří měli vyšší hladinu cholesterolu, méně umírali, protože cholesterol jim zajišťoval vyšší odolnost a schopnost přežít. Přežívali, rozmnožovali se a tuto schopnost mít zvýšenou hladinu cholesterolu v organismu přenášeli na svoje potomky. Naopak ti s nízkým cholesterolem nepřežívali. Typický sklon k vyšší hladině cholesterolu má romská populace. Tato původně výhoda se v současné době mění v určitou nevýhodu, zejména u populace s malou tělesnou zátěží.

Jak se zvýší hladina cholesterolu v současné době?

Může se zdědit po rodičích. Jestliže oba rodiče mají zvýšenou hladinu cholesterolu, mohou jejich potomci počítat s tím, že budou podobně vybaveni.

Zvýšenou tvorbu cholesterolu způsobuje i povaha, kdy takzvaní cholerici, eventuálně jedinci snadno vytvářející konfliktní situace mají vrozenou zvýšenou tvorbu cholesterolu. I tyto povahové vlastnosti se mohou dědit.

Velký vliv má i kojení. Mateřské mléko obsahuje hodně cholesterolu, protože jej kojenec potřebuje pro svůj růst. Pokud dítě není kojeno a je na umělé výživě, která cholesterolu obsahuje méně, tak si potřebný zvýšený cholesterol tvoří samo a už mu to zůstane i v dospělosti.

Stresové situace často se opakující rovněž navodí zvýšenou tvorbu cholesterolu, a to může nastat již v dětství, když rodiče stále kladou vysoké nároky na děti. Podobně to může nastat i v dospělosti náročnou prací, partnerskými vztahy, životním stylem. Typicky nejvyšší hladiny cholesterolu byly naměřeny u vězňů v koncentračních táborech. Tedy poučka číslo jedna, zvýšenou hladinu cholesterolu si tvoří hlavně vlastní organismus.


Cholesterol ze stravy

fast foodTím jsme se dostali k otázce vlivu cholesterolu ze stravy, což je i v současnosti nejoblíbenější strašák. Tento vliv je výrazně menší, než je účelové tvrzení „mediálních bojovníků s cholesterolem“. Totiž normálně fungující lidský organismus je schopen denně vstřebat ze stravy nejvýše 300 mg cholesterolu, což je běžná dávka, kterou potřebuje pro svůj metabolismus. Poučka číslo dvě, nebezpečí cholesterolu ze stravy je menší, než se tvrdí. Co se však podceňuje, to jsou oxidační deriváty cholesterolu (jsou jich asi tři desítky), které vznikají při tepelné úpravě, a nejhorší jsou vznikající při smažení a pečení. Ty jsou zdravotně velmi rizikové a mohou působit „cholesterolové problémy“ více než čistý nepoškozený cholesterol.

Při této příležitosti je vhodné speciálně se věnovat vaječným žloutkům. Vaječné žloutky jsou koncentrátem toho nejkvalitnějšího, co je ve vejcích, protože z toho se vytváří kuře. To pro růst potřebuje kromě kvalitních živin také cholesterol, a mimo jiné žloutek obsahuje mnohem více lecithinu, než cholesterolu. Tento lecithin je kvalitnější než sojový. Vyřazování žloutků nebo vajec z výživy u sportující i nesportující populace je velkou chybou.

Cholesterol a sportovní aktivita

Cholesterol má velmi příznivé účinky na silový výkon a růst svalů. Jedinci se zvýšeným cholesterolem jsou disponováni pro svalový rozvoj, a i po skončení intenzivního tréninku organismus udržuje poměrně dobře sílu a svalový objem. Z hlediska sportovního výkonu je cholesterol přítelem sportovců.


Cholesterol a starší osobystarý pán

S věkem se často hladina cholesterolu v organismu zvyšuje. V praxi je běžný jev, že lékaři s oblibou (a podporou farmaceutických firem) předpisují léky na snižování cholesterolu i při poměrně nepatrném překročení doporučeného limitu obecně platného i pro mladé lidi. Jenže u starších osob mírně zvýšený cholesterol není na závadu, naopak je žádoucí, protože zvyšuje obranyschopnost organismu. V současné době se dokonce uvažuje o podávání cholesterolu v nemocnicích osobám po operacích a při podobných stavech, kdy je potřeba zvýšit odolnost organismu a podpořit hojení tkáně.

Umělé snižování cholesterolu

Snižování cholesterolu pomocí nejvíce používaných léků statinů je problematické. Statiny silně poškozují svalovou hmotu, ale u sportovců s vyšším cholesterolem záleží na dávkování a celkovém tělesném metabolismu, jak velké může nastat poškození svalové hmoty. Někdy je poměrně malé, někdy se jedná o ztrátu až několika kilogramů. Statiny dokážou natolik negativně působit na svaly, že i nesportující osoby, které berou statiny na snížení cholesterolu, mají bolestivost svalů celého těla i po banálních víkendových pracích na zahrádce.

Při této příležitosti je nutno upozornit, že statiny jsou obsaženy také v takzvané červené rýži, která se objevuje nepříliš často jako doplněk stravy, a ve značném množství (asi 2,6 % z celkové hmotnosti !) jsou obsaženy v sušené hlívě ústřičné, která se nabízí velmi často.

Pokud chcete snižovat cholesterol pomocí doplňků stravy, je vhodné používat lecitin (lepší než tekutý je granulovaný a ještě lepší je práškový), EPA a DHA, rozpustné a prebiotické vlákniny.

Pro snižování stresu se dá použít extrakt z třezalky, šafránu nebo oregana. Snižování cholesterolu pomocí statinů raději nechte jako poslední volbu a nejdříve upravte životní styl, případně vyzkoušejte uvedené doplňky stravy.