Pivo a iontové nápoje

Mezi neodbornou veřejností, denním tisku dokonce i v hovorech sportovců se občas objeví názor, že pivo dokáže nahradit iontové a regenerační nápoje pro sportovce. Je tato myšlenka skutečně založena na pravdě nebo jde spíše o zoufalý amatérismus šířený jedinci, kteří se bez tohoto moku nedokáží obejít?



Základem pro zjištění vhodnosti piva pro sportovce je porovnat obsahy nejdůležitějších živin, minerálních látek a vitamínů s doporučeními pro sportovní výživu. Sehnat trochu slušnější podklady o podrobnějším zastoupení živin a biologicky aktivních látek piva je docela problém, v běžné tištěné odborné literatuře se příliš nevyskytují. A na internetu autor tohoto článku našel i opakované (vzájemně opisované) bludy.

Jedním z důvodů bude asi to, že obsah účinných látek (nebo lépe řečeno jejich koncentrace) není natolik významný nebo je proměnlivý natolik, než aby se s ním dále někdo zabýval. Je to dáno tím, že původní surovina sladovnický ječmen se nahrazuje jinými obilovinami nebo obyčejným cukrem a původní kvalitní český chmel (zejména odrůda Žatecký poloranný červeňák) se nahrazuje jakýmsi levným extraktem nějakého chmelu z Číny, která je známá svým úžasným přístupem k ekologii. Také se nabízejí chmelové extrakty z Polska. Někdy (mimo ČR) se používají i jiné hořké látky.

Pro méně znalé zjednodušený popis výroby piva

Principem výroby piva je zkvašení sacharidů z obilí, kdy z těchto sacharidů vznikne alkohol. Pro získání hořké chuti se používá chmel. Praktický postup: Ječmen se dá naklíčit, aby se při klíčení škrob obsažený v zrnu ječmene změnil na cukr (maltózu). Škrob totiž kvasí špatně, cukry dobře. Naklíčený ječmen (slad) se zbaví klíčků a rozdrtí na šrot. Ten se společně s chmelem povaří a přecedí. Někdy se v rámci úspor část sladu nahrazuje obyčejným cukrem. Dá se to zjistit na etiketě výrobku v odstavci „Složení“. Do vzniklého vývaru se přidají kvasnice, které zkvašením tekutiny produkují alkohol. Hotový produkt se dále upravuje tak, aby měl co nejpříznivější chuť bez ohledu na výživové vlastnosti.


Jaké je složení hlavní výchozí suroviny, čili ječmene (pokud byl použit) ve 100 g:Ječmen

  • Bílkoviny 10,5 g
  • Sacharidy 72,4 g
  • Tuky 1,69 g
  • Vláknina 4,63 g
  • Vitamín B1 0,4 mg
  • Vitamín B2 0,1 mg
  • Niacin 5,2 mg
  • Pantothenová kyselina 0,7 mg
  • Pyridoxin 0,4 mg
  • Kyselina listová 0,05 mg
  • Vitamín E 0,4 mg
  • Vápník 100 mg
  • Hořčík 110 mg
  • Fosfor 290 mg
  • Sodík 50 mg
  • Draslík 500 mg
  • Chlór 100 mg
  • Síra 30 mg
  • Železo 6 mg
  • Zinek 2,8 mg
  • Měď 0,35 mg
  • Mangan 2 mg

Jaká je výživová hodnota 1 litru piva, konkrétně nejvíce konzumované „světlé desítky“?

  • Energetická hodnota 1340 kJ (320 kcal),
  • bílkoviny 3 g,
  • sacharidy 21 g,
  • alkohol 32 g,
  • vápník 90 mg,
  • železo 0 mg
  • vitamín A 0 mg
  • vitamín B1 0,1 mg,
  • vitamín B2 0,6 mg,
  • vitamín B3-niacin 10 mg
  • vitamín C 0 mg

Hlavní složkou piva (kromě vody) je tedy obsah alkoholu, který je nejvíce kontrolovanou substancí výrobku orgány státního dozoru. Vícestupňová piva mají hlavně vyšší obsah alkoholu.


 Porovnání výchozí suroviny a konečného produktuPivo

Smyslem technologického zpracování by mělo být docílení co nejlepší chuti výrobku, nikoliv zachování živin. V průběhu výroby se odstraňují vyvařené zbytky sladu, kvasnic i některé další látky, které by ovlivňovaly vzhled nebo chuť nápoje. Proto i důležité živiny končí v odpadu, ať už je to vyvařený slad (mláto) nebo pivovarské kvasnice a další látky získané čištěním tekutiny. Výsledná tekutina má tedy výrazně méně živin než původní obilovina nebo odpadní kvasinky. I v takzvaných kvasnicových nefiltrovaných pivech je obsah zbytkových kvasnic malý, většina se odstraňuje.

Pokud porovnáme složení piva a údaje o ztracených nebo vyčerpaných živinách při sportovním výkonu, případně o denní doporučené spotřebě živin, zjistíme následující:

Jaké jsou ztráty minerálních látek potem?

1 litr potu (druhou a další hodiny) obsahuje:

  • Sodík 1000 mg (odpovídá přibližně 2,5 g kuchyňské soli)
  • Chlór 1000 mg
  • Draslík 300 mg
  • Vápník 30 mg
  • Hořčík 3 mg

Kromě toho obsahuje vitamíny, zejména skupiny B, a látky, které jsou vylučovány v klidu také ledvinami, a další tělesné metabolity. První hodinu jsou ztráty sodíku výrazně vyšší, až kolem 3-4 g.

Jaké jsou požadavky na iontový nápoj (při výkonu) ve 100 g prášku pro ředění do 1 litru?

  • Sodík co nejvíce, optimálně kolem 1 - 2 g
  • Draslík 300 mg
  • Vápník 100 mg
  • Hořčík 30 mg

Obsah vitamínů by měl být takový, aby ve 100 g prášku bylo obsaženo nejméně 20% denní doporučené dávky každého vitamínu. Ovšem není to zcela podmínkou, pokud je jinak organismu dodáván dostatek vitamínů v jiné stravě.

Obsah sacharidů by měl být při splnění podmínky isotonického nebo hypotonického nápoje a současně formy sacharidů umožňující vstřebávání. V klasických iontových nápojích to představuje kolem 30-50 g mono- a di- sacharidů a přibližně stejného množství maltodextrinů, nebo podobné celkové množství hydrolyzátu škrobu (směs sacharidů různé délky řetězců). S ohledem na předzásobení sodíkem je vhodné jeho vyšší dávky přijímat alespoň hodinu před zahájením výkonu. Jednou z možností je vypít iontový nápoj v izotonickém ředění v množství až 2 litry poslední hodinu před výkonem, pije se po 1 deci, s pauzami několik minut.


Jaké jsou požadavky na regenerační nápoje (po výkonu) ve 100 g prášku (nebo 1 litru hotového nápoje)?

Svalnatý mužPokud se jedná o nejčastější kategorii „klasických“ sacharidových regeneračních nápojů, často nazývaných "gainery", měly by obsahovat kolem 15 - 25 % lehce stravitelných bílkovin, zbytek převážně sacharidy, kolem 70 – 80 g. Dále by měly obsahovat minerální látky ztracené potem, a navíc draslík a fosfor, které jsou nutné pro utilizaci (zabudování) sacharidů. Speciální nápoje, kde jsou hlavní složkou volné aminokyseliny mají poněkud jiná kritéria. Obsah vitamínů by měl být takový, aby ve 100 g prášku bylo obsaženo nejméně 20% denní doporučené dávky každého vitamínu. Poměrně dobře výše uvedené požadavky na obsah bílkovin, sacharidů a minerálních látek plní nápoje, jejichž základem je sušená syrovátka.

Jak splňuje pivo podmínky úhrady živin při sportovním výkonu nebo po něm?

Z porovnání složení piva je vidět, že obsah jednotlivých živin tyto podmínky nemá šanci splnit ani z legrace. To snad i voda z nádobí má lepší parametry.

To jsou však pořád jenom lepší zprávy (pro „skalní“ pivní sportovní přívržence) a teď přijde ta skutečně špatná. Klíčovou složku, a to je alkohol, jsme zatím neřešili. A to je největší problém. Platí základní pravidlo: Alkohol je pro organismus jed, který játra likvidují přednostně před ostatními biochemickými pochody. Po dobu likvidace alkoholu jsou v játrech zastaveny anabolické procesy sloužící k regeneraci po výkonu. Kromě toho je sníženo zásobení organismu kyslíkem a v organismu zůstává vyšší obsah nevydýchaného oxidu uhličitého (ve větších dávkách se projevuje jako typické alkoholické usínání). Průměrný organismus dospělého muže je schopen odbourat kolem 7,5 g alkoholu za hodinu, přepočteno půl litru piva se odbourává déle než dvě hodiny.

U žen to trvá ještě déle. Takže když po sportovním výkonu zajdete s kamarády na tři piva, máte na dobu šest a půl hodiny zastavenou anabolizaci v játrech. Při této příležitosti je dobré si připomenout, že maximální anabolizace vyčerpaného glykogenu probíhá první dvě hodiny po výkonu, při vhodných podmínkách se obnoví až 40% z celkového množství vyčerpaného glykogenu. Kromě toho druhou až šestou hodinu po skončení výkonu probíhá největší anabolizace svalových bílkovin (rostou svaly), vrcholí pátou hodinu. Tři piva potom znamenají, že jste prošvihli nejlepší dobu k zlepšení trénovanosti a nárůst sportovní výkonnosti bude výrazně menší.

Kromě toho pivo přijímané při zátěži navozuje mylný pocit zlepšeného výkonu. Skutečnost je jiná, měřitelný výkon se zhoršuje.

Proč někteří sportovci chtějí slyšet, že pivem mohou nahradit iontový nebo regenerační nápoj?

  1. Všimněte si, že do této skupiny patří hlavně ti, kteří provozují sporty, kde se z nějakého důvodu trénuje kolektivně. Kromě toho existují zaměstnání, kde stravování je formou restaurační (nikoliv závodní jídelny, kde platí „suchý zákon“). Tím pádem zejména v pánské části populace poměrně rychle vzniká skupina, která po tréninku prohlásí: „Jdeme do hospody doplnit tekutiny!“. V restauraci si samozřejmě objednají pivo, a ostatní také, „aby nebyli za blbce“. Podle anglických studií návyk na pivo vzniká v tom případě, že u mužů je denní dávka piva větší než 0,3 litru a u žen 0,25 litru denně. U mládeže v období dospívání se návyk na alkohol rozvíjí dokonce desetkrát rychleji než u dospělých. Snadno tedy existují sportovci, kteří mají návyk na pivo a rádi by to měli nějak povolené.
  2. Češi jsou z dob socialismu naučení hledat náhradní kutilská řešení. Z kočárků a praček dělali sekačky na trávu a tak zvolili pivo jako náhradní sportovní výživu.
  3. Část sportovců z kategorie exhibicionistů se chce ukázat, že při sportu klidně pijí pivo. Zejména otištěné rozhovory s hvězdami druhé kategorie téměř vždy obsahují odstavec o konzumaci piva nebo jiného alkoholu. Je v tom nevyřčené „Podívejte, jakej jsem borec, i když chlastám“. Skutečnost je někdy trochu jiná. Někteří tím spíš mlží o skutečných doplňcích stravy, které berou. Časté jsou také případy, že tato prohlášení si rádi zveličují redaktoři plátků jako zpestření jinak nudného rozhovoru se sportovcem. Sportovec se pak diví, když mu sponzor – výrobce sportovní výživy - zruší smlouvu. (Poznámka – vyžadujte autorizaci článků).

Lze tedy použít pivo jako nápoj při výkonu nebo po něm?Lidi ve fitku

Když se někdo zeptá, jestli se dá při výkonu nebo po něm pít pivo, tak odpověď zní, že ano, ovšem pouze na tom principu, že v podstatě každá tekutina se dá vypít. Má to ale asi takový smysl, jako když se někdo zeptá, jestli jsou všechny houby jedlé. Jsou, některé ale jenom jednou.

Pokud to tedy někdo stále nepochopil, pít pivo jako náhradu iontového nápoje nebo pro regeneraci po výkonu je nesmysl.

Závěr

Toto rozhodně není obecný článek proti pivu. Tradiční české pivo je staletími vypracovanou úžasnou chuťovou kombinací „hořká + sladká“. Kvasné technologie jako klasická potravinářská výroba jsou autorovi článku velmi sympatické a dokonce si i pivo sám doma dokáže uvařit. Na potravinářskou technologii a zpracování chmele má doma „papír“ o tom, že prošel jakýmsi vzděláváním.

Za základní přístup však považuje, že každý nápoj se má používat k tomu účelu, ke kterému byl stvořen. Jiné pojetí je amatérské zoufalství.